Škola lyžování

Základní paralelní oblouk

  • 28.9.2016

Účel oblouku:

  • točení a vedení obou lyží v paralelním postavení a držení základního sjezdového postoje

  • správné zvládnutí je nezbytné pro další lyžařský vývoj

Terén:

  • mírný až středně strmý svah

Popis:

K základnímu paralelnímu oblouku se dopracujeme díky obloukům z přívratu vyšší lyži a zvýrazněním vertikálního pohybu. Postupným odbouráváním přívratu plynule dokážeme přejít k paralelnímu vedení lyží. Postupně přidáváme zapíchnutí hole – nejdříve však po dokonalém zvládnutí průjezdu obloukem bez použití holí.

Oblouk zahajujeme po spádnici, šíři lyží udržujeme v šířce pánve a oblouk je v průběhu celé jeho fáze smýkaný a obě lyže jsou v neustálém kontaktu se sněhem.

Oblouk může měnit svou podobu vzhledem ke sklonu svahu, povaze sněhové podložky a rychlostí jízdy. S přibývající jistotou v provedení oblouku zvyšujeme rychlost jízdy a tím i dynamičnost provedení.

Fáze I. – oblouk zahajujeme po spádnici, přenesením hmotnosti těla na budoucí vnější lyži, postavením této lyže na vnitřní hranu a plynulým pohybem těžiště dolů a kolen dopředu a dovnitř tvořeného oblouku. Díky výraznějšímu vertikálnímu pohybu dochází k zalomení trupu a posunutí těžiště lyžaře mimo lyže.

Fáze II. – v okamžiku ukončení vertikálního pohybu směrem dolů, okamžitě zahajujeme vertikální pohyb směrem nahoru, tím dostaneme těžiště zpět nad lyže, lyže se dostávají do přechodové (neutrální fáze) kdy lyže netočí. V této fázi rovněž zahájíme vykývnutí hole vpřed.

Fáze III. – jakmile je vertikální pohyb směrem nahoru ukončen, zapíchneme hůl. Těžiště těla je v tuto chvíli nad lyžemi a plynule přecházíme do dalšího oblouku se shodným průběhem.

Nejčastější chyby:

  • záklon lyžaře neboli těžiště posazené příliš vzadu

  • nedostatečné zatížení vnější lyže

  • nesprávná synchronizace práce dolních a horních končetin

  • přizvedávání vnitřní lyže

  • příliš úzká, nebo široká stopa